Odblokování Suezského průplavu

Odblokování Suezského průplavu

Dopravní zácpa, v níž kontejnerový gigant Ever Given proměnil obyčejnou plavbu v zablokování v Suezském průplavu, byl vhodnou příhodou pro naši dobu lockdownu. Uklidňující je prostá skutečnost, že se gargantuovské nákladní lodi, tomuto monstróznímu symbolu globálního obchodu, do cesty nepostavily ekonomické síly nebo neviditelný virus, ale pouze mělčina. Loď byla prostě příliš velká nebo kanál příliš malý a výsledkem bylo nákladné zablokování globální přepravy.

Bývalý starosta nizozemského Amelandu Albert de Hoop pro Euractiv napsal, že toto uvíznutí bylo jen dalším příkladem nebezpečí megalodí: „Globální lodní průmysl funguje pod silným tlakem. Přetížené posádky, stárnoucí materiál a krátké termíny vytvářejí toxickou směs vlivů, které budou i nadále vytvářet nebezpečné situace na moři i podél našich pobřeží.“

A i když se nám na souši sága Ever Given může zdát jako zábavné rozptýlení, její ekonomický dopad je vážný - odhaduje se, že blokáda přišla na 9 miliard USD denně.

EU vybízí Evropany, aby se jezdili vlakem (pokud je to bezpečné)

Uskutečnilo se oficiální zahájení Evropského roku železnice, iniciativy EU na podporu vlaků jako udržitelného způsobu cestování. Bohužel organizátoři, kteří by měli propagovat veřejné dopravy během globální pandemie, byli nuceni uspořádat primárně online akci s osobní účastí (při dodržení sociálního distancování) vyhrazenou pouze pro Lisabon, hlavní město současného držitele předsednictví v Radě EU Portugalska.

Během akce evropská komisařka pro dopravu Adina Văleanová představila Connecting Europe Express, vlak podporovaný EU a železničními společnostmi, který zastaví ve městech po celé Evropě aby zdůraznil výhody cestování po železnici.

„V každé z téměř 40 zastávek se při akcích sejdou zástupci železničního sektoru, organizací občanské společnosti, místní a regionální orgány a široká veřejnost, aby diskutovali o výhodách železnice a o tom, co je ještě třeba udělat tak, aby se železnice mohla stát volbou číslo jedna pro cestující a podniky,“ uvedla ve svém prohlášení komisařka Văleanová, která vystudovala národní bezpečnost a matematiku.

Vlak se vydá na cestu v září - organizátoři bezpochyby doufají, že třetí vlna Covid do té doby ustoupí a umožní konat akce s tématikou vlaků s osobní účastí.

Zahrnout silniční dopravu nebo nezahrnout silniční dopravu?

Zdá se, že evropská komisařka pro energetiku Kadri Simsonová, absolventka politologie, rozvířila nové spekulace když oznámila, že nadcházející červnový balíček zákonů o energetice a klimatu „navrhne rozšíření systém obchodování s emisemi i do odvětví stavebnictví a silniční dopravy.“

Zahrnutí silniční dopravy do systému obchodování s emisními povolenkami, který zvyšuje cenu emisí uhlíku, je již dlouho kontroverzní. Šéf EU v oblasti klimatu Frans Timmermans již dříve vyjádřil svůj nesouhlas s odůvodněním, že by to mohlo zvýšit ceny pohonných hmot a ublížit chudým. Po prohlášení Simsonové se Evropská komise postavila za svou oficiální linii, že rozšíření zahrnující silniční dopravu do ETS se stále analyzuje.

Plně obsazený let vs prázdné auto

Když Evropská agentura pro životní prostředí ohlásila studii o dopadu různých druhů dopravy na životní prostředí, výsledky se zdály být předvídatelné - létání s vysokým obsahem uhlíku bude klasifikováno jako nejvíce znečišťující alternativa, zatímco železnice dopadne nejlépe. Jenže pouze polovina z toho se ukázala jako pravdivá.

„Létání není nutně nejškodlivější volbou. Tuto roli přebírá konvenční automobil pokud se předpokládá obsazení jedinou osobou,“ uvádí se ve zprávě. Osamělý výlet v autě s motorem spalujícím benzin nebo naftu může skutečně uvolnit více emisí na cestujícího než let v rámci EU.

Přidejte však více cestujících a rovnice se rázem změní. „Pokud je vlak, letadlo nebo auto téměř prázdné nebo z 80 % plné, má to na výsledek velký vliv. Tento faktor sám o sobě může udělat z některého druhu dopravy nejlepší nebo nejhorší volbu z hlediska životního prostředí,“ uvádí se ve zprávě.

Mezitím národní letecký dopravce Air France, který v loňském roce vykázal ztrátu 7,1 miliardy eur, je podle agentury Reuters blízko dohody o podmínkách záchrany s EU a Francií. Výměnou za rekapitalizaci EU žádá společnost, aby se vzdala cenných letištních časů na letišti Orly v Paříži.

Datum zveřejnění

31.3.2021

Zdroj informací

Vladimír Rybecký

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

AutoWeek

AutoTablet

Facebook

Výběr jazyka

Page generated in 0.3657 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál