Teoreticky je zvýšení daní jednoduchým způsobem, jak si vynutit změnu chování, osvědčeným modelem, který se řídí ekonomickými zákony pružnosti a spotřebitelské poptávky.
Zdaněním cigaret se kouření stává méně atraktivním. Zdaní se alkohol a lidé budou pít méně. Ale zdaňte benzin a naftu, a místo toho, abyste viděli motoristy znovuzrozené jako cyklisty, může se vám dostat prudká reakci. Taková je lekce z Francie v roce 2018, kdy zvýšení o přibližně 10 eurocentů za litr paliva vedlo k hnutí gilets jaunes - žlutých vest.
Co tedy má udělat ekologicky zaměřená vláda? Spalování fosilních paliv zhoršuje klimatickou krizi a mělo by se od něj odrazovat, ale je nespravedlivé penalizovat ty, kteří jsou odkázáni na své vozidlo se spalovacím motorem ať už kvůli práci nebo kvůli nedostatku alternativních možností dopravy.
Evropská komise se rozhodla, že část odpovědi spočívá ve stanovení ceny emisí ze silniční dopravy a ve vydělaných penězích ke zmírnění dopadu zvýšení cen. Diederik Samsom, vedoucí oddělení evropského klimatu vedeného Fransem Timmermansem, obhajuje rozhodnutí EU rozšířit systém obchodování s emisemi ETS (trh s uhlíkem v EU). „Výhodou ETS je, že vás přivede ke klimatickému cíli, bude stimulovat správné hráče v systému a vytvoří příjmy, které zaručí spravedlivý přechod,“ argumentoval.
Podle Samsona bude rozšíření silnic ETS zaměřeno na velké výrobce a dovozce pohonných hmot a bude je podporovat v dekarbonizaci pohonných hmot. Ochránci životního prostředí však nejsou s rozhodnutím spokojeni a tvrdí, že zpřísnění emisních norem namísto rozšíření ETS by vedlo k lepším a spravedlivějším výsledkům. Vysoký úředník EU hájí plán Evropské komise na rozšíření trhu s uhlíkem na silniční dopravu argumentem, že vytvořené výnosy by mohly být použity k vyrovnání účinků vyšších cen pohonných hmot na nejchudší ve společnosti.
Komise namítá, že jak přísnější normy, tak ceny uhlíku povedou k vyšším cenám, ale pouze jedna možnost generuje příjmy, které lze použít ke zmírnění úderu.
Podle akčního plánu Evropské komise pro nulové znečištění musí Evropa do roku 2030 snížit na polovinu předčasná úmrtí způsobená znečištěním ovzduší a přiblížit standardy kvality ovzduší pokynům Světové zdravotnické organizace (WHO).
Biopalivové blues
Přístup Evropské komise k biopalivům čelí kritice za příliš přísný i nedostatečně přísný přístup. Průmysl tvrdí, že omezení biopaliv na bázi plodin poškodí snahy o dekarbonizaci odvětví dopravy, zatímco zelené nevládní organizace tvrdí, že paliva na bázi plodin by měla být úplně zakázána.
Průmysl biopaliv a nevládní organizace reagovaly na uniklý návrh aktualizace směrnice o obnovitelných zdrojích energie, který má být představen 14. července jako součást širšího balíčku právních předpisů v oblasti klimatu.
„Komise bohužel v poslední době prokázala, že se stále zdá být nakloněna snaze minimalizovat příspěvek biopaliv na bázi plodin z energetického mixu silniční dopravy, i když tato biopaliva jsou hlavním přispěvatelem k vytěsňování fosilních paliv a jsou nezbytná pro splnění skleníkových cílů v roce 2030 cíle snížení emisí plynů,“ uvedl Emmanuel Desplechin, generální tajemník ePURE, evropské asociace pro obnovitelný ethanol.
Ženy na železnici
Orgány zastupující zaměstnavatele a zaměstnance v železničním odvětví v současné době jednají o závazné dohodě o podpoře zaměstnanosti žen v železničním sektoru. Po přestávce vyvolané covidem se znovu rozeběhla jednání podporovaná Evropskou komisí.
„Existuje příliš mnoho překážek, které ženám brání ve volbě povolání nebo v železničním sektoru. Je na čase tyto bariéry rozbít a naše jednání v tom budou hrát významnou roli. Plat, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, zdraví a bezpečnost žen, sexuální obtěžování... to všechno je na stole,“ uvedla ve svém prohlášení zástupkyně generálního tajemníka Evropské federace pracovníků v dopravě Sabine Trierová.
Ženy v současné době tvoří pouze 21 % pracovní síly v železnicích, což je číslo, které je odbory i železniční společnosti kritizováno jako příliš nízké.
Z dalších železničních zpráv Barents Observer uvedl, že navrhovaná arktická železniční trať spojující severní Finsko s norským přístavem Kirkenes byla regionální radou Laponska odmítnuta. Železniční trať by propojila finský železniční systém s arktickými přepravními trasami s odhadovanou cenou 2,9 miliardy eur. Tato trasa přilákala zájem investorů jak z Číny, tak z EU, ale byla kritizována za její potenciální dopad na domorodá stáda sobů, což je kulturně citlivá otázka pro domorodé obyvatele Sámy. Členové rady jako primární důvod odmítnutí železnice uvedli negativní dopad na sámskou kulturu.
Paříž je pro chodce
Hlavní město Francie plánuje zakázat v roce 2022 průjezd většiny vozidel centrem města. Tento krok, který minulý týden oznámila starostka Anne Hidalgová, si klade za cíl zpříjemnit město, zlepšit kvalitu ovzduší, snížit hluk a podpořit chůzi a cyklistiku.
Zatímco obyvatelé a návštěvníci mají mít do pařížských ulic nadále přístup, na ty, kteří městem projíždějí bez zastavení, dopadne zákaz - jde o více než 100 000 aut denně. Hidalgová, která je členem správní rady Globálního paktu starostů, hnutí vedeného městy za účelem snižování emisí, se již dlouho snaží omezit nadvládu automobilů v Paříži.
Belgický premiér Alexander De Croo mezitím oznámil, že do roku 2026 musí být všechny nové firemní vozy v zemi elektrické. De Croo uvedl, že cílem tohoto rozhodnutí je snížit emise CO2 a urychlit zavádění zelených technologií.
Španělský parlament schválil zákon o čisté energii, jehož cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 v souladu s ambicemi na úrovni EU a zakázat prodej vozidel na fosilní paliva do roku 2040.
20.5.2021
Vladimír Rybecký podle Euractiv