V České republice chybí až 20 000 řidičů kamionů. Ještě před pár lety to bylo o čtvrtinu méně a už tehdy byl tento stav kritický. Se stárnutím populace a odchodem pracovníků do důchodu dochází k rychlému úbytku pracovních sil. Pro mladou generaci však celé dny na cestách nejsou atraktivní. Zaměstnávání brigádníků či cizinců komplikuje česká legislativa. Situace s nedostatkem profesionálních řidičů se přitom napříč Evropou příliš neliší.
Stres, fyzická náročnost, špatné sociální podmínky, nedostatečné finanční ohodnocení a proti tomu velké náklady na získání oprávnění. To jsou faktory, které v posledních deseti letech zapříčiňují prudký nárůst nezájmu o povolání řidiče kamionu. Ročně jich z oboru odejde na 8000, nastoupí však pouze 5000.
Pro současnou mladou generaci je zásadní vyváženost pracovního a osobního života
Mladé lidi zásadně odrazují dlouhé hodiny i dny na cestách mimo domov, které se špatně kloubí s rodinným životem.
„Společnost v posledních dvou dekádách prošla zásadními změnami v životním stylu a pracovních návycích. Lidé dnes hledají více než jen stabilní zaměstnání. Hledají možnost, jak sladit pracovní a osobní život a jak se profesně rozvíjet. Tyto preference často vedou k odmítání pracovních nabídek, které vyžadují dlouhé hodiny strávené mimo domov,“ říká Tomáš Bicera, ředitel ISD ČESMAD Bohemia.
Profese řidiče, zejména co se týče dlouhých turnusů, často flexibilitu ani možnosti seberealizace a růstu nenabízí. Právě to jsou ale klíčové požadavky takzvané generace Z, jejíž zástupci se v současnosti realizují na svých prvních pracovních pozicích na plný úvazek. Uvědomují si, že výkon práce nemusí být vázán na kancelář a preferují možnost skloubit pracovní a osobní život. Práci řidiče nákladního vozu proto nevyhledávají. A pracovní trh je jim ve výběru povolání podle jejich preferencí nakloněn.
Podíl nezaměstnaných činil na konci června 3,6 %. A tak zatímco ještě v roce 2012 hledali v důsledku hospodářské krize práci stovky řidičů, dnes je situace dramaticky odlišná.
Řidičky trápí bezpečnost na cestách i genderové předsudky
Nízký zájem o povolání řidiče kamionů ovšem není definován jen příslušností k určité generaci. Ženy se do práce v tomto oboru příliš nehrnou bez ohledu na věk. Mezinárodní unie silniční dopravy IRU uvádí, že podíl žen mezi řidiči nákladních automobilů v EU tvoří pouze 4 %.
Hlavními překážkami jsou špatné pracovní podmínky a bezpečnost, nedostatečná infrastruktura a dlouhé doby mimo domov. Ženy čelí také genderovým stereotypům a diskriminačním zákonům. Nejen řidičky postrádají bezpečná místa k odpočinku na parkovištích i místech vykládek. Přitom právě zaměstnávání žen může být jednou z možností, jak nedostatek profesionálních řidičů řešit.
Brigádníci problém nevyřeší
Že odvětví silniční dopravy trpí trvalým nedostatkem kvalitních řidičů je extrémně znát zejména v letních měsících, kdy si řidiči vybírají dovolenou a dopravci často nejsou schopni plně uspokojovat poptávku. Najímání sezónních pracovníků, jako je tomu u řady jiných oborů, není efektivním řešením.
Než člověk usedne za volant kamionu, musí splnit řadu podmínek. Základem je vlastnictví příslušného řidičského oprávnění, v případě kamionů se jedná o C+E pro řízení nákladních vozidel s přívěsem nebo návěsem. To lze ale získat až od 21 let, a to pouze s předchozími skupinami B a C. „Sezónní brigádníci přitom disponují zpravidla maximálně prvním zmíněným, případné rozšíření je pak otázkou absolvování autoškoly, což může trvat i celé měsíce. Řidičský průkaz je navíc záležitostí dosti finančně nákladnou na to, aby si jej někdo pořídil jen pro občasný přivýdělek,“ říká Ondřej Stöhr, jednatel společnosti Conti-RSC, největšího silo cisternového dopravce v Česku.
Kromě řidičáku potřebuje řidič nákladního vozu profesní průkaz a lékařské potvrzení zdravotní způsobilosti. „V případě, že řidič ovládá vůz nad 7,5 tuny, potřebuje navíc psychotesty. Speciální proškolení v bezpečnosti pak mají ti, kteří přepravují nebezpečný náklad. To je spousta zákonných požadavků na to, aby člověk mohl vykonávat tuto práci. Pomíjím pak psychickou i fyzickou odolnost, smysl pro odpovědnost, trpělivost a další vlastnosti, které práce kamioňáka vyžaduje,“ doplňuje Stöhr.
Jak vyplývá z aktuálního průzkumu portálu Truckjobs.cz, 24 % dopravců přitom uvádí, že právě současné nastavení vstupních školení vytváří zbytečné bariéry pro nové uchazeče.
Situace je kritická v celé Evropě
Dalším řešením nedostatku řidičů by mohlo být zjednodušení procesu zaměstnávání zahraničních pracovníků na řidičské pozice. Z výsledků výzkumu IRU z roku 2023 vyplývá, že v Česku je pouhých 12 % řidičů cizinců, kdežto v zemích Evropské unie se podíl pohybuje průměrně okolo 37 %.
„Důvodem nízkého zastoupení zahraničních řidičů v tuzemsku je nepříznivá situace v oblasti získávání pracovních a pobytových povolení cizinců. V současné době trvá proces zaměstnání cizince řádově čtyři až osm měsíců,“ vysvětluje Ondřej Stöhr. V zahraničí, například v Polsku, je přitom možné stejného zahraničního pracovníka zaměstnat v řádu týdnů.
Ani to se však nezdá být univerzálním řešením nastalé krize. Nedostatek řidičů kamionů je celoevropský problém. Polsko postrádá dokonce 150 000 profesionálních řidičů nákladních vozů a autobusů. V Německu aktuálně chybí na 70 000 řidičů kamionů, Slovensko se potýká s 8000 neobsazenými místy. Absence pracovních sil v tomto oboru se ovšem dotýká nejen logistiky, ale i širší ekonomiky, jelikož ovlivňuje dodavatelské řetězce a dostupnost zboží.
8. 8. 2024
Lesensky
Foto: Lesensky/Shutterstock a Conti RSC