Poslanci schválili levnější dálniční známky pro CNG automobily. Majitelé vozů na LPG ale budou platit plnou cenu

Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona, který mění způsob úhrady poplatku za užití zpoplatněných úseků silnic. Už se nebude vylepovat dálniční známka a kontrola úhrady bude probíhat prostřednictvím videodetekce registračních značek vozidel. Součástí nové legislativy je také osvobození od poplatku pro elektromobily a vozy na vodík nebo výrazná sleva pro automobily na CNG. Odborníci ale kritizují upřednostnění podpory jednoho paliva před druhým. Například řidiči asi 170 tisíc vozů na LPG, které je ekologicky srovnatelné s CNG, by za využití dálnice stále platili plnou cenu. Ministerstvo dopravy navíc argumentuje výrazně nepřesnými čísly ohledně nákladů na eventuální podporu LPG.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, přináší nový způsob úhrady poplatku za jízdu po dálnici. Namísto kupování a vylepování dálničních známek bude možné zaplatit odkudkoliv prostřednictvím internetu či mobilní aplikace. Kontrola bude probíhat přímo v provozu prostřednictvím kamerového systému, jenž bude rozpoznávat registrační značky vozidel a ověřovat úhradu poplatku v informačním systému. Součástí návrhu je i zvýhodnění automobilů s nižšími emisemi. Rozšíří se tak okruh vozidel osvobozených od zpoplatnění. Kromě vozidel například záchranářů nebo zdravotně postižených tak nově nebudou muset platit dálniční poplatek ani vozidla používající jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, popřípadě tato paliva v kombinaci s jiným palivem, když jejich emise CO2 nepřesáhnou 50 g/km.

Další novinkou je výrazně nižší poplatek u vozidel poháněných stlačeným zemním plynem (CNG) nebo biometanem. Toto zvýhodnění se ale váže pouze na jednu konkrétní technologii a vůbec se netýká dalších nízkoemisních alternativ. „Aktuálně přijatý zákon nezohledňuje princip technologické neutrality, protože upřednostňuje jedno konkrétní palivo. Pokud má jít o podporu snižování emisí, nelze preferovat pouze jednu technologii na úkor ostatních,“ upozorňuje poslanec Vojtěch Munzar, místopředseda Podvýboru pro energetiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. „Podle nové legislativy tak budou mít na výhodnější poplatek nárok majitelé CNG automobilů, ale už nikoliv řidiči jiných vozů s nižší emisní stopou či s jinými alternativními technologiemi, například s LPG,“ dodává Vojtěch Munzar.

Automobily na LPG zaujímají mezi alternativními pohony v Česku největší podíl, což je podle Ministerstva dopravy důvodem, proč se podpora LPG vozidel nejeví jako nutná. „Národní akční plán čisté mobility počítá s tím, že nejpozději v okamžiku, kdy bude počet vozidel na CNG na úrovni 250 tisíc, by veškeré úlevy pro tato vozidla měly skončit. V tomto směru jde o srovnatelný počet provozovaných vozidel, jaký již dnes vykazují v ČR vozidla na LPG,“ uvádí Lenka Rezková, vedoucí tiskového oddělení a tisková mluvčí Ministerstva dopravy. „Vozů na CNG je v Česku registrováno asi 23 tisíc, LPG vozů jezdí odhadem 170 tisíc. Argumentace, že z tohoto důvodu není třeba LPG zvýhodňovat, je ale scestná, pokud má jít skutečně o podporu automobilů s nižšími emisemi,“ uvádí Jana Poncarová, analytička, poradkyně a zakladatelka portálu EnergetickáPoradna.cz.

Zcela opačná situace je však u firem. Podle údajů společnosti Arval, dvojky českého trhu operativního leasingu, která spravuje flotilu 21 tisíc vozidel, zaujímá mezi alternativními pohony ve firemních autoparcích největší podíl naopak pohon na CNG, a to 84 %. Podíl LPG vozů je necelé 1 %, a je tak dokonce skoro o půl procentního bodu nižší než u elektromobilů. „LPG není mezi fleetovými zákazníky příliš často poptávaný typ alternativního pohonu. Hlavním důvodem je nedostatek vhodných modelů s LPG pohonem z výroby,“ vysvětluje Tomáš Kadeřábek, Consultant společnosti Arval. „Upřednostnění podpory jen CNG nedává příliš smysl, je ale pravděpodobné, že legislativa bude ještě upravena v Senátu,“ domnívá se Tomáš Kadeřábek.

Ministerstvo dopravy také upozorňuje na to, že pokud by byla úleva uplatněna nejen vůči CNG, ale i LPG, znamenalo by to výraznější výpadek příjmů pro státní rozpočet. „Podle Ministerstva dopravy by úleva za dálniční poplatky pro vozy LPG přišla statní rozpočet na 400 milionů ročně. Tohle číslo je ale výrazně zavádějící a nepravdivé. Pokud bychom uvažovali o slevě 500 korun za rok pro 170 tisíc vozidel, dělá to celkem 85 milionů, ani o korunu víc. A v praxi samozřejmě mnozí majitelé aut dálnice nevyužívají, takže reálně můžeme předpokládat ‚ztrátu‘ pro státní rozpočet ve výši 50 až 70 milionů a nikoli 400,“ podotýká Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG.

Ceny dálničních poplatků

Datum zveřejnění

Zdroj informací