Evropští výrobci nákladních vozidel opustí naftu

Sedm hlavních výrobců nákladních vozidel v Evropě se v bezprecedentním vědecky podloženém prohlášení zavázalo do roku 2040 zastavit prodej vozidel na fosilní paliva.

Aby bylo možné realizovat plán uhlíkové neutrality do roku 2050, spojili se generální ředitelé evropských výrobců nákladních vozidel pod záštitou Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) s předními vědci z Postupimského institutu pro výzkum dopadu klimatu (PIK). Společnosti CNH (Iveco), Daimler, DAF, Ford, MAN, Scania a Volvo s PIK podepsaly společné prohlášení v němý se zavazují k postupnému vyřazení fosilních paliv z pohonu svých vozidel do roku 2040. Tento cíl ale bude možné dosáhnout jen za předpokladu vybudování potřebné infrastruktury pro nabíjení resp. tankování vodíku a současného vytvoření patřičného politického rámce, včetně komplexních cen za emise CO₂, které povedou k této proměně.

Generální ředitel společnosti Scania a předseda Rady pro užitková vozidla ACEA Henrik Henriksson k tomu uvedl: „Má-li si silniční nákladní doprava udržet svoji roli ve službě společnosti, musíme co nejdříve opustit fosilní paliva. Nejenže jsme přesvědčeni, že je to nutné, ale víme, že je to možné, a jsme připraveni to uskutečnit. Ale nemůžeme to udělat sami. Potřebujeme aby zákonodárci a další zúčastněné strany s námi spojili síly.“

Ambiciózní prohlášení výrobců nákladních vozidel je v souladu s tím, co navrhla Evropská komise ve své strategii udržitelné mobility, jejímž cílem je do roku 2030 dostat na silnice 80 000 nákladních vozidel s nulovými emisemi a do roku 2050 zajistit, že všechna nově prodávaná vozidla budou bezemisní.

„Spolehlivá a účinná vozidla s nulovými emisemi se již začínají dostávat na trh, ale v příštích několika letech budeme muset rychle zvýšit jejich počet a dojezd. Bude to vyžadovat změnu paradigmatu a co nejrychlejší odklon od fosilních paliv jako hlavního zdroje energie. Vozidla s nulovými emisemi se ovšem neprosadí dokud nafta zůstane levnější,“ uvádí se v prohlášení.

Autoři identifikovali 22 technologických a netechnologických překážek, včetně váhání spotřebitelů nad použitím nové techniky, ale dodali, že „žádnou z těchto překážek nelze považovat za překážku jejich úspěšné komercializace.“

Jednou z hlavních překážek je v současné době je nedostatečná síť pro doplňování paliva, tedy omezení, které postihuje také elektricky poháněná vozidla. Komise EU a vlády členských států byly proto vyzvány, aby zajistily financování budování potřebné infrastruktury.

Kamiony na vodíkový pohon s palivovými články (FCH) se mohou stát nákladově konkurenceschopnými do roku 2027 pokud cena vodíku klesne na 6 eur/kg. Náklady na vodík by měly klesat s rostoucím objemem dodávek, protože se připravuje výstavba více elektrolyzérů. Zásadní součástí debaty bude také jaký druh vodíku se bude používat k tankování vozidel, protože při výrobě „šedého“ i „modrého“ vodíku se používá fosilní zemní plyn.

Studie připouští, že vzhledem k současné situaci v tomto odvětví bude nákup vozidel FCH muset zahrnovat počáteční nákupní prémii ve výši přibližně 20 % ve srovnání se srovnatelnými vozidly na naftu.

Data ukazují, že v základním scénáři, kde náklady a výroba vozidel probíhají pozitivně, by vozidla s palivovými články mohla do roku 2030 zaujmout 17 % objemu prodeje nových nákladních aut, což by vedlo k dosažení referenční hodnoty Evropské komise, kterou je 80 000 vozidel. O využití akumulátorů a jejich kapacitě pro těžkou dálkovou dopravu ovšem panují pochybnosti, i když jejich použití v městském provozu a využití trolejového vedení na dálnicích přináší slibné výsledky.