Když benefity rozhodují o tom, zda zůstat nebo odejít

Firmy se často domnívají, že o loajalitě zaměstnanců rozhoduje téměř výhradně výše mzdy. U části lidí to samozřejmě platí, současně ale roste skupina těch, pro které hrají stále větší roli i jiné faktory. „Souvisí to mimo jiné s nástupem generace Z na pracovní trh. Ta přináší nový pohled na práci, hodnoty i očekávání,“ konstatuje tisková mluvčí společnosti Pluxee Tereza Ulrychová.

Tyto změny se postupně promítají i do postoje zaměstnanců ze starších generací. Čím dál větší pozornost dnes dostává firemní kultura – zejména to, jaký důraz klade firma na well-being, tedy duševní pohodu a celkovou spokojenost svých zaměstnanců. Důležitá je stále i flexibilita a významnou roli hrají rovněž firemní benefity – zda jsou nastavené smysluplně a odpovídají různým životním situacím a potřebám zaměstnanců.

„Zaměstnavatelé, kteří se těmto trendům dokážou přizpůsobit, budou ve výrazné výhodě. Mají šanci získat skutečně loajální zaměstnance. Firmy, které očekávání svých lidí přehlížejí, mohou naopak právě v prvních měsících nového roku o zaměstnance přijít,“ přibližuje dále Ulrychová.

Vlna výpovědí přichází na přelomu roku

Zkušenosti personalistů ukazují, že zásadní pracovní rozhodnutí lidé nejčastěji dělají na přelomu roku, kdy bilancují uplynulé měsíce a přemýšlejí o tom, co změnit. Pokud se rozhodnou pro změnu zaměstnání, výpověď často podávají na konci prosince nebo krátce po Novém roce. O zaměstnance tak firmy přicházejí nejčastěji koncem února nebo začátkem března, kdy vyprší výpovědní lhůta.

Míra nespokojenosti se mezi zaměstnanci dlouhodobě drží na podobné úrovni

Podle průzkumu společnosti Pluxee Trendy v benefitech, který pro ni zpracovala agentura Ipsos, bylo v roce 2025 se svým zaměstnáním nespokojeno 14 % zaměstnanců. Dalších 26 % uvedlo, že nejsou ani spokojeni, ani nespokojeni, což oproti roku 2024 představuje nárůst o 4 %. Podíl spíš spokojených zaměstnanců klesl o 3 % ze 48 % na 45 % a velmi spokojených bylo pouze 16 % zaměstnanců.

Co zaměstnancům nejvíc vadí

Hlavním hnacím motorem pro změnu zaměstnání zůstává výše mzdy. Jako jeden z hlavních důvodů ji v průzkumu uvedlo 59 % zaměstnanců, přičemž jak ukazuje dlouhodobé pozorování, tento faktor oproti předchozímu roku posílil o 6 %.

Když se zaměříme pouze na zaměstnance, kteří uvedli, že by o změně svého zaměstnavatele uvažovali nebo spíš uvažovali, ukazuje se, že jejich rozhodování není jen o penězích. V této skupině uvedlo 27 % nedostatek uznání práce, 26 % nekompetentnost vedení a 25 % kritizuje špatnou komunikaci a nízkou transparentnost. Dalším 25 % nevyhovují vztahy na pracovišti, necelá pětina zmiňuje nevyhovující pracovní podmínky a 17 % nejistotu práce. Téměř 22 % pak zvažuje změnu kvůli kariérnímu posunu.

„Tyto důvody jsou zároveň i oblastmi, na které by se firmy měly více zaměřit. Výrazně totiž ovlivňují atmosféru na pracovišti a duševní pohodu zaměstnanců, což jsou faktory, které následně mají výrazný dopad na pracovní výkon člověka,“ říká Tereza Ulrychová.

Flexibilita je stále zásadní

Zásadní roli hraje nadále flexibilita – především možnost flexibilní pracovní doby a práce z domova. Potvrzuje to i průzkum Pluxee k trendům v benefitech, podle něhož je možnost pracovat mimo kancelář důležitá pro 52 % zaměstnanců.

Téměř 35 % respondentů v něm uvedlo, že možnost práce z domova nemají, přestože by to povaha jejich práce umožňovala. Dotázaných, jejichž zaměstnání tuto formu práce ani neumožňuje, bylo 38 % a nejčastěji šlo o pracovníky z průmyslového odvětví.

Benefity přináší něco navíc

Spokojenost zaměstnanců významně ovlivňují také benefity, které jim zaměstnavatelé nabízejí. V průzkum Pluxee 37 % respondentů uvedlo, že díky benefitům si mohou dopřát něco navíc.

„Lidé s nimi mohou platit v lékárnách či knihkupectvích, mohou je proměnit v masáž, vstupy na sportoviště a kulturní akce nebo si díky nim mohou dopřát třeba wellness pobyt, který by jindy odsunuli na vedlejší kolej,“ vyjmenovává Tereza Ulrychová.

Průzkum dále ukázal, že pro téměř pětinu respondentů jsou zaměstnanecké benefity důležitou součástí jejich rodinného rozpočtu. Dalších 30 % se o ně aktivně zajímá a snaží se je využívat naplno a za už samozřejmou součást odměňování je považuje 15 % dotázaných.

„O to důležitější je, aby benefity nebyly jen položkami na papíře. Měly by být smysluplně nastavené a odpovídat skutečným potřebám různých skupin zaměstnanců. Jiné benefity budou oceňovat rodiče malých dětí, jiné zaměstnanci blížící se důchodovému věku a jiné nejmladší generace. Špatně nastavený systém může firmě naopak uškodit,“ vysvětluje Ulrychová.

Zaměstnavatelé mají co zlepšovat

Mnozí zaměstnavatelé mají v oblasti benefitů stále prostor ke zlepšení. Podle průzkumu Pluxee není s jejich rozsahem spokojena téměř třetina zaměstnanců, přičemž víc než desetina dokonce uvedla, že je velmi nespokojená. Tyto odpovědi výrazně častěji zaznívají od zaměstnanců malých firem do 50 lidí.

Rozdíly jsou ale patrné i mezi odvětvími. Nejmenší spokojenost s rozsahem benefitů panuje v obchodě (30 %) a ve výrobě a průmyslu (29 %). V oblasti financí, administrativy a odborných činností je nespokojeno 19 % zaměstnanců.

Svou roli v tom může hrát i skutečnost, že firmy benefity jen zřídka upravují. Víc než 60 % zaměstnanců uvedlo, že jejich zaměstnavatel v roce 2025 oproti roku 2024 benefitní systém nijak nezměnil. Nejčastěji se to týká malých (63 %) a středních firem (65 %), zatímco velké firmy s více než 250 zaměstnanci přistupují ke změnám o něco častěji. Přibližně 8 % firem benefity pro rok 2025 sice upravilo, jejich celková hodnota však zůstala stejná, a 8 % zaměstnavatelů benefity dokonce snížilo nebo omezilo.

„Z těchto dat je zřejmé, že mnoho firem s benefitními systémy příliš nepracuje, nebo je dlouhodobě nemění. A to je škoda – právě benefity mohou výrazně ovlivnit spokojenost zaměstnanců i jejich rozhodování o tom, zda ve firmě zůstanou,“ uzavírá Tereza Ulrychová.

Průzkum byl realizován agenturou Ipsos na vzorku 1000 zaměstnanců.