Směřuje Evropa k dvourychlostní dekarbonizaci?

Dopravní společnosti po celé Evropě se zavázaly ke snižování emisí. Tvrdí však, že pokrok brzdí rostoucí náklady, složitá pravidla a nedostatečná infrastruktura. Zástupci odvětví varují, že nerovné podmínky mezi západní, střední a východní Evropou by mohly vést k „dvourychlostní“ dekarbonizaci, která by společnostem na rozvinutějších trzích poskytla konkurenční výhodu. Tyto poznatky vycházejí z průzkumu, který společnost Eurowag uskutečnila mezi svými zákazníky v odvětví komerční silniční dopravy (CRT) po celé Evropě.

Zjištění přicházejí v době, kdy Evropská komise zintenzivňuje úsilí o dekarbonizaci silniční dopravy prostřednictvím řady regulačních opatření, včetně přísnějších norem pro emise CO₂ u těžkých nákladních vozidel a rozšířených požadavků na podávání zpráv v rámci pravidel EU pro udržitelnost.

Podle průzkumu považují dopravci dekarbonizaci za nejvyšší prioritu a zásadní faktor pro udržení budoucí konkurenceschopnosti. Zároveň poukazují na rostoucí propast mezi stoupajícími očekáváními ohledně snižování emisí a ekonomickými podmínkami nezbytnými pro to, aby byl tento přechod proveditelný.

„Dopravní společnosti jsou pod rostoucím tlakem na snižování emisí, a to jak ze strany poptávky zákazníků, tak i regulačních požadavků. Pro mnoho z nich je však přechod na nízkoemisní řešení finančně i provozně velmi náročné. Koneckonců, pokud dekarbonizace nebude zisková, nelze očekávat její rozšíření,“ říká zakladatel a generální ředitel společnosti Eurowag Martin Vohánka.

Na tuto situaci upozorňuje také společnost ČESMAD Bohemia, která zastupuje české dopravce. „České dopravní společnosti dekarbonizaci neodmítají. Klíčem jsou ovšem provozní vlastnosti bezemisních vozidel. Vhodných zakázek zatím není dost. V praxi také čelí zásadním překážkám – vysokým počátečním nákladům na bezemisní vozidla, nedostatečné infrastruktuře a nejistotě ohledně budoucí regulace. Pokud podmínky v Evropě nebudou jednotné, je otázkou, do které skupiny států se zařadí ČR. Může se stát, že společnosti ve střední a východní Evropě ztratí konkurenceschopnost ve srovnání se západními trhy,“ uvádí Vojtěch Hromíř, generální tajemník ČESMAD Bohemia.

Nafta stále dominuje, zatímco bezemisní řešení se prosazují jen pomalu

Údaje Sdružení evropských výrobců automobilů ACEA ukazují, že bezemisní vozidla stále představují jen zlomek trhu. V roce 2024 bylo v EU registrováno 15 000 elektrických nákladních vozidel a 170 nákladních vozidel na vodíkový pohon, což představuje 0,25 % celkového vozového parku. V roce 2025 bylo zaregistrováno 12 800 nových elektrických nákladních vozidel, což představuje 4,2 % všech registrací.

Nákladní vozidla na naftu stále představují 95 % těžkých vozidel ve všech evropských zemích. Největší nárůst v přijetí elektrických nákladních vozidel byl zaznamenán v Nizozemsku, Německu a Francii.

Střední a východní Evropa čelí strukturálním nevýhodám

Významné rozdíly panují také ve skladbě energetických zdrojů. Země střední a východní Evropy zůstávají víc závislé na fosilních palivech a mají nižší podíl obnovitelných zdrojů energie ve srovnání se západní Evropou, která začala investovat dříve. To činí přechod k čisté mobilitě složitějším a nákladnějším.

„Nerovnoměrné tempo dekarbonizace s sebou nese riziko vzniku významných konkurenčních nerovnováh. Dopravci na vyspělejších trzích mohou získat jasnou výhodu, zatímco společnosti v regionu střední a východní Evropy čelí složitějšímu a nákladnějšímu přechodu,“ říká Matthias Maedge, viceprezident společnosti Eurowag pro dekarbonizaci CRT.

Tyto strukturální problémy a potřeba vyvážit klimatické ambice s ekonomickou realitou budou v centru diskusí na summitu CEE Clean Energy & Mobility Summit 2026 v Praze. Akce spojí přední představitele odvětví a tvůrce politiky, aby prozkoumali pragmatické cesty k dekarbonizaci, včetně role dekarbonizovaných paliv vedle elektrifikace.