Český plynárenský svaz zvolil nové vedení

Prosazování zemního plynu jako primární náhrady za dosluhující uhlí, dekarbonizace a přechod na nízkoemisní energetiku například s využitím vodíku či jiných alternativních plynů v rámci ČR a Evropy jsou některé z priorit, jež stanovili na 14. sjezdu Českého plynárenského svazu (ČPS) jeho členové novému vedení.

Předsedou Rady ČPS byl do roku 2024 zvolen opět Martin Slabý, místopředsedy jsou Lukáš Pokrupa, Radek Benčík, Tomáš Varcop, Lubor Veleba, Zdeněk Bauer a Thomas Merker.

„Zemní plyn je klíčové přechodné palivo pro dosažení uhlíkové neutrality. Nadcházející roky budou rozhodující pro jeho akceptaci v environmentální legislativě EU a ČR. V tomto kontextu bude zásadním úkolem ČPS podporovat rozvoj plynárenství, a to i prosazováním předvídatelného a stabilního regulačního prostředí. Zemní plyn bude primární náhradou za uhlí, ale pro nás bude neméně důležité obhájit jeho pozici ve vytápění v sektoru služeb a u domácností. Pro další využití plynu bude také velmi podstatná úroveň cen emisních povolenek,“ uvedl předseda Rady ČPS Martin Slabý.

Podle delegátů sjezdu je pro naplnění emisních cílů do roku 2030 nezbytné širší prosazení stlačeného (CNG) a zkapalněného zemního plynu (LNG) včetně jejich biometanem obohacených variant v podobě BioCNG a BioLNG v dopravě. S jejich konkurenceschopností také souvisí odpovídající nastavení legislativního rámce a pravidel trhu. Ta by měla umožnit intenzivnější propojení distribuce plynu a sektoru dopravy.

„Stát by měl rozšířit pobídky pro plynovou mobilitu, aby více motivovaly jednotlivce i firmy k nákupu vozidel na CNG a LNG. Konkrétně by se mělo více hovořit o snížení spotřební daně a mýtného, investičních pobídkách na nákup aut na plyn nebo o podpoře povinných cílů obnovitelných plynů v dopravě. S tím pak souvisí i příprava na rozvoj vodíkové mobility. Bez toho Česká republika svoje závazky vůči EU jen těžko splní,“ připomněla výkonná ředitelka ČPS Lenka Kovačovská.