Elektrická nákladní doprava přichází

Elektrický pohon se prozatím uplatňuje především u osobních automobilů. K elektrifikaci se nicméně kvůli tlaku na snížení emisí nevyhnutelně blíží i nákladní doprava. Dosažení zelenějších alternativ přepravy osob a zboží bude v následujících letech prioritou, jak dokazuje letošní návrh Evropské komise, který nastavuje ještě ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí.

Chystají se přísnější emisní limity

Do konkrétní podoby nařízení sice ještě promluví Evropský parlament a členské státy, avšak směřování evropské sedmadvacítky je jasné. Podle současného návrhu by měly všechny nově vyrobené nákladní vozy nad 3,5 tuny a dálkové autobusy od roku 2030 omezit emise CO₂ o 45 % proti roku 2019. O pět let později se má požadavek zvýšit na 65 % a v roce 2040 na 90 %. Nové městské autobusy mají být zcela bezemisní dokonce již od roku 2030.

Silniční doprava se v EU na celkových emisích z dopravy podílí největší měrou - v roce 2020 byla odpovědná za 77 procent. Nákladní auta a autobusy vypouštějí 6 % všech skleníkových plynů v EU. Během poslední dekády emise z nákladní dopravy pravidelně rostly.

Pro alternativní pohony nemáme infrastrukturu

Pozvolna začínající elektrifikace komerční silniční dopravy klade nároky nejen na výrobu akumulátorů s dostatečnou kapacitou, ale také na dobíjecí infrastrukturu. Stanice pro dobíjení elektricky poháněných kamionů musejí být rozměrné, dostatečně výkonné, umístěné v koridorech transevropské dopravní sítě a rovněž spolehlivé. Právě dobíjecí infrastruktura je podle studie společnosti Eurowag největší překážkou rozvoje elektrické nákladní dopravy.

Obavy z příliš rychlého a nedostatečně připraveného přechodu na ekologičtější alternativy panují i mezi tuzemskými logistickými společnostmi. „V dohledné době pro dálkovou nákladní dopravu neexistuje jiná možnost než spalovací motory. V Evropě nejsou vybudované potřebné sítě pro nabíjení, případně tankování vodíku,“ upozorňuje jednatel největšího českého silo cisternového dopravce Conti-RSC Ondřej Stöhr.

„Krom investice do nabíjecí infrastruktury a dostatečného rezervovaného příkonu to bude zejména o energetice a její stabilitě. Není jisté, zda to může stávající síť zvládnout. Není jasné, kdo vybuduje rychlonabíjecí stanice na páteřních komunikacích, kolik bude stát kilowathodina a jestli vůbec budou vozidla,“ dodává Jiří Chlup, Domestic Road Network Director společnosti Raben Logistics Czech.

Česká republika za západoevropskými státy zaostává

Na problémy rozvoje nákladní elektromobility upozorňuje i studie společnosti Eurowag, podle níž nejsou zdaleka všechny evropské země na přechod připraveny. Na čele jejího žebříčku připravenosti se umístily západoevropské země v popředí s Norskem, Nizozemím a Švýcarskem. Česká republika se umístila až na 21. pozici mezi Slovenskem a Polskem. Celkově index hodnotí Českou republiku pro provoz elektrokamionů jako středně připravenou. Důvodem pro takové hodnocení je průměrně rozvinutá síť dobíjecích bodů, nízký podíl elektromobilů ve vozovém parku a prakticky zanedbatelný počet elektrických nákladní aut.

Podle aktuálních dat z Centrálního registru vozidel je v Česku registrováno pouze 14 těžkých elektrických nákladních vozidel s hmotností nad 12 tun. Veřejné dobíjecí stanice zvlášť určené pro jejich dobíjení podle ministerstva dopravy v tuzemsku zatím nejsou. Dobíjení elektrokamionů tak bude v následujících letech probíhat v centrech vybudovaných soukromými společnostmi podobných tomu, jaké loni otevřela společnost Mercedes-Benz Trucks ve svém pražském areálu.

Podle predikce společnosti LEEF Technologies, která se specializuje na rozvoj projektů v čisté energetice a dopravě, by mohly české logistické společnosti do roku 2030 provozovat kolem 6000 těžkých nákladních vozidel s elektrickým pohonem. Očekává se, že naprostá většina dobíjení jejich akumulátorů v té době proběhne právě u neveřejných stanic s relativně nízkým výkonem. Podle závěrů studie by se proto Česká republika měla zaměřit na podporu nákupu nových vozidel i výstavby dobíjecí infrastruktury.

Čeští dopravci dekarbonizaci rozhodně neodmítají, flotily českých firem tradičně patří v Evropě k těm nejmodernějším. Například vozový park Conti-RSC aktuálně splňuje nejpřísnější emisní limity pro nákladní dopravu Euro 6. „Samozřejmě trendy sledujeme a studujeme, jaké možnosti budou pro nákladní dopravu nejlepší,“ uvádí Ondřej Stöhr.

Příprava je nedostatečná, upozorňují dopravci

Ačkoli infrastruktura v Evropě není zdaleka kompletní, dobíjecích stanic postupně přibývá. Před rokem se v celé Evropě nacházelo necelých 3600 dobíjecích bodů s výkonem vhodným pro nákladní vozidla (nad 350 kW), letos jejich počet stoupl na 6008.

Důležitost dalších dobíjecích stanic pro těžká nákladní auta si začíná uvědomovat i český stát, který do výstavby infrastruktury plánuje investovat. „Na podporu dobíjecí a vodíkové plnicí infrastruktury je přiděleno šest miliard korun, z toho na dobíjení nákladních vozidel by měly být vyčleněny minimálně dvě miliardy,“ uvádí mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský.

Česká republika by podle tuzemských dopravců neměla v oblasti elektrifikace nákladní dopravy zaspat. „Hrozí zde riziko, že podmínky pro podporu vozidel s alternativními pohony v Evropě nemusejí být všude stejné. A obávám se, aby na to Česká republika byla dostatečně připravená – zatím tu přípravu moc nevidím,“ podotýká prezident Sdružení Česmad Bohemia Josef Melzer.