Nepříliš optimistická vize

Hlavním tématem konference byly různé energie používané v dopravě a postupný přechod z fosilních zdrojů na obnovitelné. Cílem této transformace je, aby v roce 2050 při jakémkoliv transportu lidí, zboží nebo materiálu nevznikaly v Evropě žádné emise CO₂, jež jsou obviňovány ze změn klimatu na naší planetě.

Tento přechod by současně neměl ohrozit stabilitu ekonomiky ani životní úroveň občanů v jednotlivých evropských zemích. Jenže tomu neprospívají nepromyšlené zákazy a omezení. O mnoha věcech je proto potřeba do detailů diskutovat a hledat efektivní řešení, která budou ohleduplná nejen ke klimatu, ale i k životu lidí.

Konference přinesla široké spektrum názorů na to, jak by měla vypadat budoucnost dopravy bez ropných produktů. Daniel Vegaský ze společnosti ČAPPO zdůraznil, že tento přechod bude vyžadovat obrovské investice. Ty ovšem nepřicházejí dost rychle, aby nahradily odcházející technologie. Ministr dopravy Martin Kupka ujistil přítomné, že se nelze vrátit do minulého století a spalovacím motorům už definitivně odzvonilo. Evropa proto podle něho potřebuje víc riskovat v technickém vývoji.

Ředitel FuelsEurope Alessandro Bartelloni připomenul, že EU chybí strategie pro kapalná paliva. Covid nám ukázal, jak moc je EU na dodávkách zboží z jiných zemí, přičemž válka tuto závislost ještě podtrhla i pro oblast energií. Stejně jako další vystupující upozornil na skutečnost, že měření emisí ve výfuku je nevyvážené, pomíjí výrobu energie a emise z výroby vozidel i jejich komponent, stejně jako z recyklace. To nutí výrobce přejít k elektromobilitě, i když to bude stát hodně peněz, a zavírají se tím dveře syntetickým a biopalivům. Přitom nízkouhlíková kapalná paliva jsou důležitá pro ukládání energie – jinou cestu podle Bartelloniho nemáme k dispozici.

Mnoho důvodů k zamyšlení přinesla vystoupení zástupců výrobců pohonných hmot. Tomasz Wiatrak ze společnosti Orlen Unipetrol připomenul, že se do zpracování ropných produktů už 50 let prakticky neinvestuje, takže v provozu jsou jen postupně zefektivované provozy ze 70. a 80. let. Cíle stanovované EU podle něho nelze technologicky dosáhnout a země EU ztrácejí konkurenceschopnost, protože ceny energií a zemního plynu jsou zde 3x až 4x vyšší než v USA. EU klade důraz na důležité hodnoty, ale přitom zcela zapomíná na zisk.

Oszkár Világi ze skupiny MOL zdůraznil, že realitu ukazují čísla a ne dojmy, a z těch vyplývá, že se navzdory miliardovým investicím dlouhodobě nemění podíl 80 % energie pocházející z fosilních paliv. Přitom potřeba energie stále roste. Pokud se podaří realizovat všechny vysoce nákladné projekty, pak se může podíl fosilních paliv snížit jen na 73 %. EU se v dopravě vydala jedinou cestou, kterou ale trh nechce. Ekonomickými nástroji nutí automobilky vyrábět elektromobily, s nimiž není možné dosahovat zisk a ekonomika bez zisku nemůže fungovat. Na proměnu světa nestačí vyhlášky, ale je potřeba spousta peněz.

Oszkár Világi také připomenul, že v souvislosti se zákazem dovozu ropných produktů z Ruska od 5. prosince Slovnaft přestane do České republiky dodávat naftu. Tomasz Wiatrak ale ujistil, že pro Orlen Unipetrol jsou dodávky v České republice hlavní prioritou, takže nedostatek pohonných hmot nehrozí.

Také Monika Przybys ze společnosti Shell dodala, že legislativa nebude nic platná, když neoslovíme konečné zákazníky a nenabídneme jim výhodu z transformace.

O závěr konference se postarali europoslanci Alexandr Vondra (ODS) a Martin Hlaváček (ANO), když zástupci Pirátů a TOP 09 odmítli vystoupit. Přiblížili jakým způsobem se rodí zákony v Bruselu a jak fungují Evropská komise a Evropský parlament. Přitom zdůraznili, že organizace zastupující zájmy průmyslu zde vystupují zastarale bez šance na úspěch proti profesionálním zaníceným aktivistům z nevládních organizací financovaných z peněz EU. Výsledkem je velký systémový problém v nerovnováze vlivu na komisaře a poslance navíc podporovaný výrazně levicově orientovanými médii.

K tomu nejzajímavějšímu z konference VIZE 2050 se ještě vrátíme.