Počet firemních žadatelů o insolvenci roste

V prvním čtvrtletí roku 2022 obdržely soudy celkem 5881 návrhů na insolvenci, což znamená meziroční pokles o 10,5 %. Ubylo především žadatelů z řad fyzických osob. V případě firem naopak počet podaných insolvenčních návrhů postupně roste. Zatímco v prvních třech měsících roku 2021 bylo ze strany právnických osob podáno 270 insolvenčních návrhů, v prvním čtvrtletí letošního roku to bylo 286.

„Spolu s dozvuky vleklé pandemie na firmy naplno dolehlo zdražování energií, rostoucí ceny materiálů a narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce. Růžový navíc není ani výhled do budoucna. Ekonomický vývoj v čele s inflací, aktuální mezinárodní situace a dramatické růsty cen energií na jistotě nepřidávají, takže v následujících měsících se dá očekávat další nárůst,“ říká Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.

Nepříznivá situace dopadá i na fyzické osoby, byť počet insolvenčních návrhů v jejich případě zatím stále klesá, meziročně o 11 %. „V případě fyzických osob platí, že krize se do počtu insolvenčních návrhů promítá s větším zpožděním. Lidé se finanční potíže nejprve snaží řešit jinými způsoby, například s pomocí rodiny. Aktuálně ale opět dramaticky roste počet zahájených exekucí a podíváme-li se do historických dat z období poslední ekonomické krize a let bezprostředně po ní, je pravděpodobné, že během jednoho až dvou let vzroste počet žadatelů o insolvenci až několikanásobně,“ míní Valášek.

Kromě růstu cen energií a bezprecedentní dvojciferné inflace budou mezi hlavními důvody také zvyšující se náklady na bydlení v důsledku skokového růstu úrokových sazeb. „Hypotéku na bydlení má dnes zhruba milion domácností a řadu z nich postupně čeká velmi bolavé refinancování. Lidé, kteří si úvěr na bydlení brali před čtyřmi, pěti lety a nestihli provést změnu za starých podmínek, budou nově platit až o polovinu vyšší splátku. To je značný zásah do rozpočtu i v případě vyšších příjmových skupin, natož pak u ekonomicky zranitelných rodin,“ varuje Valášek.

Růst cen a tím pádem méně volných prostředků v domácnostech se také negativně promítne na jejich ochotě utrácet, což bude znamenat další těžkosti například pro sektor služeb.

Dosavadní několikaletý pokles zájmu o oddlužení ze strany fyzických osob je podle Valáška dán především faktem, že lidé, kteří o vstup do insolvence stáli, o něj již většinou požádali. Řada ostatních dlužníků naopak stále preferuje setrvání v exekuci, která je pro ně minimálně z krátkodobého hlediska ekonomicky výhodnější.

„Exekuce a insolvence mají zákonem dané odlišné podmínky. Rozdíl v sumě, která dlužníkům měsíčně zůstane, může činit až 6000 korun navíc ve prospěch setrvání v exekuci. Řešením by mohla být zákonná úprava, která by podmínky srovnala, nebo alespoň přiblížila, a tím by zvýšila motivaci k zahájení oddlužení. To na rozdíl od exekuce předluženým lidem umožní takzvaně začít znovu,“ upozorňuje Valášek. Změnu by podle něj vhodné zvážit už nyní v souvislosti s chystaným zkrácením lhůtu pro oddlužení fyzických osob na tři roky. Ta aktuálně až na výjimky dosahuje pěti let.

Všeobecný zájem o zahájení oddlužení by mohla zvýšit také možnost využívat služby insolvenčních správců ve vzdáleném režimu v podobě online schůzek, jako je tomu například u advokátů a jejich klientů v rámci projektu Skype obhajoby.