Zákaz spalovacích motorů schválen

Pod českým dohledem schválen zákaz spalovacích motorů

Zákonodárci Evropské unie se dohodli na dohodě, podle níž budou muset mít nové osobní automobily a lehká užitková vozidla od roku 2035 nulové emise. To Evropu nasměruje k budoucnosti s elektricky poháněnými automobily. Dohodu uzavřely Evropský parlament, zastoupený nizozemským centristickým zákonodárcem Janem Huitemou, a Rada EU, zastoupená současným předsedajícím Českou republikou.

Ačkoli byl soubor týkající se norem CO₂ původně považován za jeden z nejkontroverznějších legislativních návrhů EU týkajících se Zeleného údělu, jednání postupovalo rychle a soubor se stal se prvním z Fit for 55, na němž se členské státy a Parlament dohodly. Legislativa bude vyžadovat, aby všechny v EU nově prodávané osobní a lehké užitkové automobily měly do roku 2035 nulové emise, což je krok, který fakticky zakazuje prodej nových automobilů poháněných spalovacími motory.

Zákonodárci se rovněž dohodli na prozatímním cíli snížit do roku 2030 emise CO₂ o 55 % oproti úrovni z roku 2021 u osobních automobilů a o 50 % u dodávek.

Šéf EU pro klima Frans Timmermans prohlásil, že dohoda vysílá silný signál průmyslu a spotřebitelům: „Evropa se hlásí k přechodu na mobilitu s nulovými emisemi. Evropští výrobci automobilů již dokazují, že jsou připraveni se k tomuto kroku postavit čelem a na trh přichází stále více a stále dostupnějších elektromobilů.“

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela uvedl: „Tato dohoda připraví půdu pro moderní a konkurenceschopný automobilový průmysl v EU. Svět se mění a my musíme zůstat v čele inovací. Věřím, že můžeme využít výhod tohoto technologického přechodu. Díky předpokládanému časovému harmonogramu jsou cíle dosažitelné i pro výrobce automobilů.“

Kromě vyřazení automobilů se spalovacími motory dohoda zavádí novou metodiku vykazování emisí CO₂ během životního cyklu vozidel, kterou Evropská komise předloží do roku 2025. Nově je do dohody vložené ustanovení, které Komisi ukládá, aby v roce 2023 předložila návrh na urychlení zavádění vozidel s nulovými emisemi do vozových parků velkých společností.

V souladu s přáním členských států bude Komise od roku 2025 dvakrát ročně zveřejňovat zprávu o pokroku na cestě k silniční mobilitě s nulovými emisemi. Ta se bude zabývat dopadem na zaměstnance automobilového průmyslu i na spotřebitele.

Současně byl urovnán spor kolem tzv. „klauzule Ferrari“ pro výrobce malosériových exkluzivních automobilů. Na základě dohody zákonodárci rozhodli, že výrobci, kteří ročně vyrobí méně než 10 000 osobních automobilů a 22 000 užitkových vozidel, dostanou výjimku z prozatímního cíle. Stále však budou muset dosáhnout cíl nulových emisí do konce roku 2035.

Jan Huitema, hlavní vyjednavač Evropského parlamentu, dohodu pochválil s tím, že vnese jasno do automobilového průmyslu: „Jsem rád, že jsme s Radou dosáhli dohody o ambiciózní revizi cílů pro rok 2030 a podpořili cíl 100% snížení emisí v roce 2035. To má zásadní význam pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a pro to, aby byla čistá jízda pro naše občany dostupnější.“

Hlavním problémem sporů byla věta v odůvodnění, kterou navrhla německá vláda. Ta žádá Evropskou komisi, aby předložila návrh, který by umožnil prodej vozidel provozovaných výhradně na paliva s neutrálními emisemi CO₂ i po roce 2035. Kritici varovali, že by to ponechalo otevřené dveře automobilům na syntetická paliva vyráběná pomocí „zelené elektřiny“ (tzv. e-paliva). Podle prohlášení Rady se tento bod odůvodnění dostal do konečné dohody. Výjimka se však má vztahovat „mimo rámec norem pro vozový park“, takže není jasné, zda se bude vztahovat pouze na speciální vozidla, jako jsou sanitky, nebo zda to umožní širší případ použití spalovacích motorů.

„Evropa bude prvním kontinentem, který do roku 2035 postupně ukončí prodej nových automobilů se spalovacími motory. Takové ambice ukazují, že EU může být lídrem v oblasti klimatu, a povzbudí ostatní regiony, aby urychlily své úsilí o snižování emisí ze silniční dopravy,“ uvedl vyjednavač Zelených Bas Eickhout.

„Dnešní dohoda zabouchla dveře novému technologickému vývoji a vložila všechna vejce do jednoho košíku. To je chyba. Díky dnešní dohodě se „havanský efekt“ stává reálnějším. Po roce 2035 mohou být naše ulice plné veteránů, protože nová auta nebudou k dispozici nebo nebudou cenově dostupná,“ uvedl po uzavření dohody vyjednavač parlamentní skupiny EPP německý konzervativní europoslanec Jens Gieseke.

Reakce automobilek

V návaznosti na dohodu EU o cílových emisích CO₂ pro osobní a lehké užitkové automobily vyzývá Sdružení evropských výrobců automobilů ACEA evropské politiky, aby zařadili vyšší rychlostní stupeň a vytvořili podmínky pro mobilitu s nulovými emisemi.

„Toto mimořádně dalekosáhlé rozhodnutí nemá obdoby. Znamená to, že Evropská unie bude nyní prvním a jediným světovým regionem, který přejde na plně elektrický pohon,“ prohlásil Oliver Zipse, prezident ACEA a generální ředitel BMW.

„Nenechte se mýlit, evropský automobilový průmysl je na to, aby poskytl automobily a dodávky s nulovými emisemi. Nyní však usilujeme o to, aby se do politiky EU promítly rámcové podmínky, které jsou pro splnění tohoto cíle nezbytné. Mezi ně patří dostatek obnovitelné energie, bezproblémová síť soukromé a veřejné nabíjecí infrastruktury a přístup k surovinám,“ uvedl Oliver Zipse.

Výrobci automobilů jsou připraveni spolupracovat s politiky EU na řešení významných sociálních a průmyslových problémů, které tato transformace přináší. „Nyní musíme společně pracovat na politice, která zaručí přístup k surovinám potřebným pro elektromobilitu, učiní elektromobily dostupnými výrobky pro masový trh, zmírní negativní důsledky pro zaměstnanost a umožní evropským občanům jejich elektromobily rychle a snadno nabíjet,“ uvedla generální ředitelka ACEA Sigrid de Vriesová.

V rámci komplexní průmyslové politiky musí Evropa vybudovat odolné dodavatelské řetězce, zejména pokud jde o kritické součásti, jako jsou akumulátory a suroviny. V opačném případě budou výrobci vozidel v EU ve srovnání se svými protějšky z jiných regionů značně znevýhodněni, a to zejména s ohledem na prudce rostoucí ceny energií.

Členové ACEA vyzývají k důkladnému a smysluplnému průběžnému přezkumu nařízení o CO₂. To bude nezbytné k posouzení, zda bylo dosaženo dostatečného pokroku ve vývoji trhu, zavádění infrastruktury, dostupnosti surovin a cenové dostupnosti. Hrozí totiž, že cenová dostupnost se stane překážkou, neboť inflace roste a cena akumulátorů se poprvé za více než deset let zvýšila. Zákonodárci se proto musí zabývat také emisemi ze stávajícího vozového parku na silnicích.

V této souvislosti ACEA bere na vědomí, že konečná dohoda obsahuje odkazy na možnou budoucí úlohu obnovitelných paliv v odvětví dopravy. De Vriesová k tomu uvedla: „Jsme přesvědčeni, že technologická otevřenost je i nadále zásadní pro zachování pružnosti reagovat na různé potřeby a přizpůsobovat se měnícím se okolnostem. Jak ukazuje současná energetická krize, diverzifikace je pro zvýšení odolnosti Evropy nezbytná.“