Servind

Požadavek na snížení emisí nákladních vozidel a autobusů

Požadavek na snížení emisí nákladních vozidel a autobusů

Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu ENVI potvrdil cíl Komise 45% snížení emisí CO2 v období 2030–2034 a 90% snížení od roku 2040. Zákonodárci však šli nad rámec návrhu Komise na období 2035–2039 když zvýšili požadavek na 70 % namísto 65 %.

Postoj výboru dává zelenou poslancům pro hlasování na plenárním zasedání 21. nebo 22. listopadu, takže je vysoce pravděpodobné, že se 90% cíl do roku 2040 stane zákonem, protože tuto hodnotu podobně už dřív podpořily i členské státy.

Vzhledem k tomu, že vozový park jako celek musí tyto cíle splňovat, znamenalo by to, že většina vozidel prodaných po roce 2040 bude mít nulové výfukové emise, tedy půjde o vozidla s elektrickým pohonem s akumulátory nebo palivovými články na vodík. I když stále bude možné vyrábět některá vozidla se spalovacími motory, budou představovat jen zlomek z celkového počtu nových nákladních aut. Podle údajů automobilového průmyslu bude k dosažení snížení CO2 o 45 % do roku 2030 muset být na silnicích více než 400 000 nákladních vozidel s nulovými emisemi.

Podle výboru budou takzvaná „profesionální vozidla“, jako jsou popelářské vozy, domíchávače betonu a malá městská nákladní vozidla, také podléhat cílům snížení CO2 ve snaze zlepšit kvalitu ovzduší ve městech.

Poslanci také chtějí, aby všechny nově registrované městské autobusy měly nulové emise od roku 2030. To bude pravděpodobně zdrojem konfliktů při jednáních s Radou, která chce tento požadavek odložit do roku 2035. Parlamentní zákonodárci však přidali možnost, aby členské státy požádaly o výjimku do roku 2035 pro meziměstské autobusy poháněné biometanem.

Na žádost konzervativních zákonodárců zpráva obsahuje požadavek, aby Komise do roku 2031 posoudila možnost vyvinout metodiku pro vykazování emisí CO2 po celý životní cyklus nových nákladních vozidel. Zpráva také uvádí, že výrobci kamionů by měli v roce 2030 zlepšit emisní výkonnost návěsů nákladních vozidel o 12,5 %.

„Přechod na nákladní vozidla a autobusy s nulovými emisemi je nejen klíčový pro splnění našich cílů v oblasti klimatu, ale také zásadní hnací silou pro čistší ovzduší v našich městech. Vytváříme přehledné požadavky pro jedno z hlavních výrobních odvětví v Evropě a jasnou pobídku k investicím do elektrifikace a vodíku,“ řekl zpravodaj Zelených Bas Eickhout.

Zpráva byla přijata 48 hlasy pro, 36 proti a jeden se zdržel hlasování.

Navzdory silnému tlaku ze strany odvětví paliv nezahrnul Výbor pro životní prostředí do své pozice tzv. Carbon Correction Factor (CCF). Podle CCF by se množství obnovitelných kapalných paliv, jako jsou biopaliva a e-paliva, v celkové směsi benzinu a nafty započítávalo do cílů snížení CO2, čímž by se de facto snížily cíle vozového parku, kterých musí výrobci dosáhnout. Zastánci tvrdí, že by to lépe odráželo příspěvek alternativních paliv ke zmírňování zátěže klimatu, a poukazují na to, že palivový mix EU nejsou 100% fosilní paliva. Zelení aktivisté však proti CCF brojili a tvrdili, že jde o prostředek ke zvýšení počtu nákladních vozidel na naftu, která bude možné prodat.

Sdružení zastupující evropské výrobce vozidel ACEA popsalo cíle podporované Výborem pro životní prostředí jako příliš ambiciózní. ACEA ve svém prohlášení vyjádřila obavy, že „Cíle mohou vyjadřovat ambice na papíře, ale ve skutečnosti jsou nedosažitelné.“

Výzva nerespektuje všudypřítomný nedostatek infrastruktury pro nabíjení a doplňování vodíku a nepřináší opatření na straně poptávky. Poptávka zákazníků po nákladních vozidlech a autobusech na elektrický a vodíkový pohon stále výrazně zaostává za konvenčními modely.

„Členové ACEA investovali a vozidla s nulovými emisemi jsou připravena k provozu. Jenže také zákazníci musí mít důvěru investovat. Bez vhodných podmínek, bez nárůstu počtu dobíjecích a čerpacích stanic a následného posílení spotřebitelské poptávky budou mít výrobci potíže se splněním těchto cílů a budou čelit sankcím, zatímco dodržování do značné míry závisí na faktorech, které jsou mimo jejich přímou kontrolu,“ řekla Sigrid de Vriesová, generální ředitelka ACEA.

„Dekarbonizace těžké dopravy není samostatným úsilím. Působíme v rámci vysoce propojeného dopravního ekosystému. Abychom vytvořili prostředí, kde mohou výrobci vozidel prosperovat a plnit stanovené cíle, potřebujeme společné úsilí všech zúčastněných stran, včetně zákonodárců,“ uvedla Sigrid de Vriesová,

ACEA lituje zahrnutí malých nákladních vozidel do 5 tun do oblasti působnosti nařízení. Tento zbytečný přesah nevyhnutelně podkope účinnost nařízení, protože tato vozidla představují pouze malý podíl emisí z těžké nákladní dopravy. Stanovisko ENVI navíc nezahrnuje dřívější základní linii pro nové segmenty vozidel, což znamená, že navrhovaný cíl snížení do roku 2030 ve srovnání se základní úrovní do roku 2025, který bude znám až v roce 2027, je vysoce nereálný.

Datum zveřejnění

27.10.2023

Zdroj informací

EU

Foto: EU

Výběr jazyka

Facebook

AutoTablet

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:
Page generated in 0.2468 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál